1. 1x Účast na Národní výstavě (celostátní výstava ,,Chovatel,, nebo Celostátní výstava mláďat)
2. 1x Účast na klubové výstavě
3. 1x Účast na okresní nebo místní výstavě

• Soutěže se můžou účastnit jen členové klubu
• Minimální počet vystavených zvířat na každé výstavě je kmen –  t.j. 1 kohout a 2 slepice (nemusí být vystavena stejná zvířata)
• Výsledky budou vyhlášeny na výroční členské schůzi (březen 2024)
• Oceňovací lístky sbírá a vyhodnotí př. Libor Václavík (předání na výroční členské schůzi nebo po osobní dohodě)

______________________________________________________________________

Na výroční a volební schůzi konané 19.3.2023 byl zvolen ,,staronový,, výbor klubu. Předseda: Václav Klacek, Místopředseda: Petr Zeman, Jednatelka: Jana Mesteková, Pokladník: Helana Juházsová, Plemenář + Správce stránek: Martina Mesteková

______________________________________________________________________

Vzhledem k různým dohadům a nejasnostem kolem  správnosti názvů barevných rázů maransek, a vzhledem k tomu že nám stále nebyla zaslaná odpověď na náš dopis předsedovi sboru posuzovatelů, předkládáme odůvodnění správnosti českého názvu ,,..krká“  Klub se k této variantě přiklání a bude  ho používat.

K barvě maransek měděně krká x měděně prsá či dokonce měděně černá:

Všechny mají společné jedno a to, že spadají do množiny faktoru břízového podmíněného dominantním genem E^R  s různými obměnami, o kterých bude řeč. E správně s horním indexem velké R spadá do početné alelické řady na jejímž vrcholu je ráz černý EE dále břízový E^RE^R, následně e^Wh e ^Wh coby ráz pšeničný a konečně recesívní ee koroptví nebo chcete-li původní divoký. To jsou nám nejznámější rázy alelické série E. Nejčastěji se s nimi u kura domácího setkáváme v našich zeměpisných šířkách. Pro břízové faktory je společné například to, že u kohoutů není hnědý trojuhelník v křídle, na rozdíl od pšeničných či koroptvích kohoutů, dalším průvodním znakem je potemnělá pigmentace neopeřených částí hlavy typické pro novoanglické, brugské bojovnice či ardénské slepice. U maransek a třeba také u dolnorýnských slepic stříbrně břízových je tato tmavá pigmentace omezena na oční víčka. Variace břízové jsou ovlivněny různými dalšími geny a proto se vyskytují maransky s čistě černými prsy, s lehkými lemy na prsou, či s měděnými skvrnami  nebo dokonce s převládající měděnou na větší ploše prsou. Tyto odlišnosti je třeba chápat jako podkategorie E^R faktoru – faktoru pro břízovou kresbu. Chceme-li u maransek čistě černá prsa, je třeba prosazovat název „černá měděněkrká“. Potom budeme snadno moci užívat také modrá měděněkrká a stejně tak černá a modrá stříbrokrká. Vysvětlení je na snadě: Ve vzorníku na straně 140 – 141 je přehled a genetický vzorec ke každému rázu, kterých se to týká. V případě …krkých se považuje za základní ráz u slepic obecně černý zlatokrký, který je podrobně popsán, ostatní jsou už jen jeho mutace.

Když půjdeme po stránce dolů, vidíme černé stříbrokrké, černé oranžovokrké, černé červenokrké. U těch se chvíli zastavíme. Černé červenokrké nejblíže odpovídají maranskám, ale! Při pohlédnutí vedle na str. 141 do rázů ….prsých na stejnou mutaci tedy na černé červenoprsé, vidím odlišnost ve vzorci, kdy  u červenokrkých je gen. vzorec: CC E^RE^R ss(s-) MhMh  a u červenoprsých je gen. vzorec: CC E^RE^R ss(s-) LgLg MhMh

Když si to rozepíšeme na jednotlivé geny, co který „dělá“,  tak gen „C“ je odpovědný za jakýkoliv pigment kromě bílé barvy, „E^R“ je odpovědný za melanismus tedy černou s břízovým faktorem (v případě míšenců s modrými je tam ještě alela bl možná i zástupná za E^R) a dále gen malé „s“ odpovědný za zlatý faktor (vazba na pohlaví – proto v závorce pomlčka pro samičí genotyp) a geny „Mh“, který je odpovědný za mahagonovou („červená rodajlenčí“) a „Lg“ odpovědný za lemy na prsou u …prsých. Z velikosti písmen vidíme, že vloha pro mahagonovou „Mh“ je dominantní, vloha pro lemy na prsou „Lg“ je také dominantní tudíž se snadno prosazuje vůči čistě černým prsům.

               Alela „s“ odpovědná za zlatý faktor je recesívní, a je zároveň původní divokou. U kohouta je na dvou pohlavních chromozomech , u slepice jen na jednom (proto pomlčka jako nepárový pohlavní chromosom). Když se podíváme o řádku níže na straně 141, je tam konečně ráz černý měděněprsý. V čem se liší od těch dvou výše zmiňovaných? červenokrká má gen. vzorec: CC E^RE^R ss(s-) MhMh, červenoprsá má gen. vzorec: CC E^RE^R ss(s-) LgLg MhMh, měděněprsá má gen. vzorec: CC E^RE^R ss(s-) LgLg MhMh igig

                 Ze vzorce je patrné, že měděněprsý ráz je shodný s červenoprsým rázem, ale je tam navíc recesívní gen ig, který je zodpovědný za zesvětlení té tmavě červené barvy (Mh).  Nicméně, přikláněl bych se o prosazení rázu v těchto tabulkách dosud neuvedeném na straně 140 a sice černá měděněkrká se vzorcem CC E^RE^R ss(s-) MhMh igig, tak bych aspoň podle zjištěného viděl tyto slepice jako bez lemů na prsou. Postrádaly by vlohy Lg. Pokud bychom tedy zavrhli …prsou kresbu  , a místo ní zavedli kresbu…krkou, tak by v jednom z posledních katalogů výstavy Náš Chovatel v Lysé n. L.  mělo stát: černá měděněkrká, modrá měděněkrká, černá stříbrokrká a je to významově v lati.

               Tak to je pro začátek k té nejrozšířenější barvě a kresbě maransek.